Naposledy přidané články
Nacházíte se na straně: 24/102. Celkem je zde: 1724 záznamů.
V dalším díle našeho seriálu o XHTML si představíme základní atributy typické pro většinu elementů a také se začneme zabývat hlavičkou dokumentu, konkrétně elementem head.
Statické filtry dokáží vytvořit velice zajímavé vizuální efekty, a to nejen s obrázky. Jejich nespornou výhodou přitom je, že běží na straně klienta a nezatěžují tak spojení se serverem. Prozatím jsou však omezeny na prohlížeče MSIE a částečně také Netsca
Velmi jednoduchou metodou můžete zajistit, aby nezkušený uživatel nemohl jednoduše kopírovat cokoli z vaší webové prezentace. Musíte ale vždy dobře zvážit, jak a kde funkci použít.
V prvním přehledu si představíme filtry pro nastavení průhlednosti prvku (Alpha), zobrazení grafiky v pohybu (Blur), vytvoříme iluzi stínu (DropShadow) a nakonec elegantně nastavíme vybranou barvu jako průhlednou (Chroma).
V dnešním pokračování seriálu o XHTML si představíme první elementy patřící do hlavičky dokumentu. Jsou to title sloužící pro titulek a base, který udává základní URI stránky.
První verze kaskádových stylů nabízí vesměs primitivní možnosti přiřazení stylů značkám webové stránky. S příchodem druhé verze je možné aplikovat styly například na sousední značky či na základě hodnot jejich atributů. Jak vypadají takové zápisy a jak ji
Dalším elementem z hlavičky dokumentu, kterým se v našem seriálu budeme zabývat, je meta. Kromě vysvětlení jeho syntaxe a významu si uvedeme také většinu jeho tvarů, které se ve stránkách používají.
Klientské skripty zajiš?ují určité chování stránky na základě vnějších podnětů, například akcí uživatele (po přejetí myší nad obrázkem se tento obrázek změní), typu počítače, prohlížeče, rozlišení obrazovky a podobně. Martin Snížek vás s jejich zajímavými
Představím parametrickou entitu %attrs;, sdružující v sobě nejpoužívanější atributy, použitelné u většiny elementů. Seznámím vás také se styly a jak je lze začlenit do XHTML. Neopomenu také shrnout poznatky o XHTML, které jste se doposud dozvěděli.
Pomocí druhé verze kaskádových stylů je možné obsah webových stránek nejenom zkrášlovat, ale též rozšiřovat o další textové prvky. K tomu slouží vlastnost content, kterou je možné použít ve speciálních pseudotřídách :before a :after.
Dnes si ukážeme, jak pouze pomocí CSS vytvořit navigační menu s roll-over efekty. Jedná se o oblast CSS, která je využitelná již v dnešních prohlížečích, proto byste si článek rozhodně neměli nechat ujít!
Jan Dudek se pustil do zmapování nejnovějších vlastností CSS2 a pustil se na tenký led jejich podpory různými prohlížeči. Připravil pro vás zajímavý seriál, který bude postupně vycházet na Intervalu. Již v úvodním dílu si vzal na mušku změnu kurzoru a stí
Pseudotřídy :before a :after v kaskádových stylech představují svým způsobem zvláštní kategorii. Lze v ní uplatnit unikátní vlastnost content, která může mít za hodnoty speciální funkce. Které funkce to jsou a jak se používají se dozvíte v následujícím te
Podívejme se na podrobný přehled nových selektorů, pseudotříd a pseudoelementů, které byly přidány v CSS2.
At rules jsou speciální příkazy CSS2 (v následujícím textu je budu nazývat @pravidla). Dovolují použití určitého stylu na cíl, který není v XHTML definovatelný, nebo představují výkonné příkazy. Začínají znakem @, následovaným samotným identifikátorem pra
V dnešním článku se podíváme na element body, sloužící k uzavření obsahu stránky, kontejnery div a span, jež nám umožňují dělit obsah na specifické oblasti, a element p, který vytváří odstavce.
Stránková média (náhledy pro tisk, prezentace pro projektory ad.) jsou zvláštním druhem zařízení pro zobrazování dokumentů. Narozdíl od monitorů nemohou poskytnout zázemí pro posun zobrazované oblasti. Namísto toho rozdělují dokument na pomyslné strán....